Tak dlouho jsme čekali na světovou krizi, až jsme ji přivolali. A teď ji v hysterii z možného prohlubujeme

9 měsíce před 15
Poslední léta byla ve znamení vyhlížení krize. Obzvlášť naše takzvaná západní civilizace pádila dál a výš a víc, rostla a rostla a zároveň paradoxně varovala před nekonečným, a tedy nemožným růstem, před přehřátím ekonomik, planety, před přežraností a přesyceností lidskou, průmyslovou, informační… Věděli jsme, že to takhle dál nepůjde, že se něco stane – protože něco se přece musí stát, no ne? Žádný strom neroste do nebe.
Přečtěte si celý článek