Psychické problémy po krizi? Důležité je klima na pracovišti

6 měsíce před 23

Každý všední den se PhDr. Iva Moravcová věnuje jednomu tématu, které v karanténě řeší většina z nás. Pokud máte jakékoli dotazy, neváhejte je napsat na karantena@forbes.cz a v následujících článcích se je pokusíme zodpovědět.

Už před rokem mělo problémy s duševním zdravím zhruba 700 milionů lidí po celém světě. Zejména v průmyslově vyspělých zemích se zvyšuje počet obyvatel, kteří se cítí osaměle, jsou nešťastní nebo mají deprese. Současně u nich narůstá i hněv.

Situace dosáhla takových rozměrů, že na ni jako na jedno z globálních rizik poukazovala loňská zpráva Global Risks Report 2019, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (WEF) před zasedáním v Davosu 22. ledna 2019. Toho se každoročně účastní více než 3000 vrcholných politiků, zástupců neziskovek, mezinárodních organizací i šéfové největších firem.

Důsledkem problémů s duševním zdravím byly už v roce 2019 obrovské finanční náklady a sociální a politické napětí. WEF v Davosu uvedlo, že rostoucí počet rozčílených lidí zvyšuje pravděpodobnost sociálních nepokojů i nepředvídatelných výsledků voleb.

Zpráva Global Risks Report 2019 poukazuje na nové biotechnologie slibující pokrok, současně ale zmiňuje, že mají lidé stále větší obavy z dohledu a kontroly. Obávají se třeba i vytvoření prvních geneticky modifikovaných dětí. Upozorňuje na pokles psychologického a emocionálního blahobytu, což má nepříznivý dopad na sociální soudržnost, politiku i vztah k přírodě.

Viděno mýma očima, za poslední tři roky jsem v době konjunktury sledovala ve všech oblastech hospodaření vysoký nárůst syndromů vyhoření, o kterých jsem loni v listopadu napsala knihu Zářit a nevyhořet.

Syndrom vyhoření se dá jednoduše charakterizovat jako stav rezignace, který se promítá do různých oblastí psychiky. Jedním z nejčastějších jevů jsou úzkosti, deprese, pokles schopnosti emocionálního prožitku, někdy prokrastinace a další somatické doprovodné jevy, které jsou například i příčinou tolik řešené problematiky reprodukce.

Celosvětový vývoj si nedovolím odhadnout, ale po koronavirové krizi v České republice bude určitě zásadní, zda se lidem dramaticky nesníží životní úroveň až do té míry, že by měli problémy s uspokojením základních potřeb. Pokud takových lidí bude přibývat, budeme čelit vysoké kriminalitě, nadále bude stoupat počet zhoršených psychických stavů se kterými je spojen alkoholismus, užívání drog i násilí.

Zahraniční studie dokazují, že s každým procentem rostoucí nezaměstnanosti stoupá o jedno procento i sebevražednost. Obavy z budoucnosti se budou promítat opět do reprodukce, strach o práci bude na pracovištích generovat negativní formy chování, které jsme sledovali již v době konjunktury a psychologové práce je řeší jako patologické jevy chování na pracovišti. Patří mezi ně bossing, šikana, agresivnější komunikace, netrpělivost v řešení problémů, neschopnost vyjednávat, celkově zvýšená tenze.

Co mohou v současné době dělat zaměstnavatelé?

Budou-li muset redukovat pracovní síly, nechť velmi dobře balancují poměr mezi odborností a osobnostními dispozicemi zaměstnanců, vedoucích pracovníků, které jsou klíčové pro utváření pozitivního klimatu na pracovišti. Pracovní život je propojený s osobním a pokud jsou lidé spokojení v práci, dobře fungují i v osobní rovině.

Jaké budou zaměstnavatelé schopni vytvořit klima na pracovišti do určité míry utváří kvalitu našeho osobního života. A když bude náš osobní život dobrý, je pravděpodobné, že se nám podaří eliminovat negativní jevy, které můžeme očekávat po koronavirové krizi.

The post Psychické problémy po krizi? Důležité je klima na pracovišti appeared first on Forbes.

Přečtěte si celý článek