
Říkat, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost je proti členství Polska v EU je samozřejmě hloupost. Situaci polské vlády v EU je třeba spíše srovnávat s osudem ambiciózního akcionáře zkostnatělé korporace. Jeho „provinění“ spočívá v tom, že místo aby jako všichni ostatní stoupal po stupíncích korporátní kariéry a zasvěcení, neobává se postavit proti. Nebojí se zvednout a nahlas připomenout korporaci její vlastní principy, na kterých byla postavena.