Krize nás čeká, až vládě dojdou peníze na investice, říká šéf Skansky Jurka

1 měsíc před 51

Pandemie loni uštědřila českému stavebnictví ránu v podobě více než sedmiprocentního propadu. Skutečná krize ale odvětví nejspíš dožene až za rok a půl nebo dva roky.

„Ve stavebnictví se ekonomické cykly projevují většinou se zpožděním. Záleží hlavně na tom, do jaké míry bude vláda ochotná investovat. A to se s prázdnou kasou nedělá snadno,“ říká Michal Jurka, CEO společnosti Skanska pro Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko.

Jedna z největších stavebních firem v tuzemsku zatím zvládá pandemii bez větších ztrát. Zatímco v minulosti se společnosti příliš nedařilo vyhrávat velké stavební zakázky, protože odmítá jít do cenových válek, v posledních letech uspěla v řadě tendrů.

„Pro mě je důležité, že všechny stavby, které jsme v posledním roce realizovali, držíme v zisku. Nepotřebujeme vyhrávat vše a být největší, ale chceme být nejziskovější,“ popisuje strategii firmy Jurka.

Stavebnictví se loni propadlo o 7,7 procenta. Kde se to projevilo nejvíc?

V pozemním stavitelství, kde byl pokles více než deset procent. Naopak u inženýrského stavitelství šlo o propad jen asi o jedno procento. Státní zakázky na silnice, dálnice, mosty a železnice stále běžely. Prostředky na výstavbu se dokonce navyšovaly.

Kdežto u pozemního stavitelství hrálo roli, že soukromí investoři v první vlně zastavili penězotoky a čekali, co se bude dít. Postupně se i tady aktivita rozbíhá, ale stále není na číslech z doby před pandemií.

Aktuální vydání magazínu
Praga Matik

Na vaši společnost ale krize příliš nedopadla. Čím to je?

Především správně rozděleným portfoliem. Z šedesáti procent děláme inženýrské stavitelství, kde se zatím krize neprojevila. Některé zakázky jsme navíc vyhráli ještě před pandemií. A dopředu jsme měli nasmlouvané také projekty v pozemním stavitelství.

Zároveň poměrně intenzivně spolupracujeme s našimi developerskými sestrami. U těch se projevil pokles zhruba od března do prázdnin loňského roku. Pak se ale znovu rozběhly projekty bytové i komerční výstavby.

Jaké jste tedy ve výsledku měli finanční výsledky?

Rok 2020 byl ve výsledku lepší než rok 2019. Celá středoevropská jednotka Skanska měla tržby kolem 800 milionů eur a ziskovost kolem dvou procent. Nejlépe s důsledky pandemie bojuje Polsko, kde díky velikosti trhu a vzhledem k velké investiční aktivitě stavebnictví nijak zásadně neklesá.

Velký dopad na nás pandemie neměla ani v Rumunsku a Maďarsku, kde stavíme pouze pro vlastní developerské sestry. Horší je to na Slovensku, kde nová vláda zastavila investice a začala se soustředit pouze na boj s pandemií. Loni se tak téměř nic nesoutěžilo a stavební trh se tam výrazně propadl.

Museli jste kvůli pandemii nějaké stavby odložit nebo posunout?

Zásadním způsobem ne. Došlo k drobným posunům dílčích termínů, ale nemělo to vliv na konečné termíny odevzdání staveb.

Ve stavebnictví je dlouhodobě nedostatek lidí. Projevily se na tom i zavřené hranice?

Situace se v důsledku toho trochu zhoršila. Na druhou stranu nám pomohlo, že máme dlouhodobé vztahy se zaměstnanci i se subdodavateli. Podařilo se nám třeba domluvit s dělníky, aby se nevraceli na Ukrajinu v době pravoslavných Velikonoc.

Pro spoustu z nich je živobytí zásadní věc, proto tu zůstali. Nemuseli jsme tak řešit, že by následně měli problém se vrátit. Další milník byly prázdniny, kdy se po intenzivních jednáních s vládou podařilo vyjednat výjimky pro návrat pracovníků na stavby. Takže určité problémy s tím spojené byly, ale ne nijak velké.

Museli jste změnit fungování na stavbách?

Jednak jsme vytvořili menší skupiny dělníků, aby se potkávalo méně lidí. A kdyby se objevil v jedné partě nakažený člověk, tak aby další mohla v práci pokračovat. Díky tomu se nám dařilo držet stavby v běhu. Zároveň jsme začali dělat třeba kontrolní dny na stavbách prostřednictvím videokonferencí. Do té doby probíhaly výhradně osobně, ale najednou jsme zjistili, že to jde i na dálku.

17. 03. 21. Praha, Michal Jurka, Prezident obchodní jednotky, Skanska, Česká republika a Slovensko

Ovlivnila krize ceny materiálů?

Určité výkyvy se objevují. Nejvíce se to zatím projevilo na ceně oceli, která na začátku letošního roku skokově narostla až o polovinu. Dopad to má i na ceny asfaltových pojiv, které jsou navázané na ceny ropy. Zatím jsou to spíš první vlaštovky, které ale naznačují, že do budoucna se ceny materiálů určitě budou měnit.

Pomohla vám nějakým způsobem i vládní pomoc?

Využili jsme programy vládní pomoci na Slovensku, kde byl propad tržeb masivní. V Česku jsme státní pomoc nečerpali. Jediné, co se nás týkalo, byly kompenzace zvýšených nákladů na výstavbu dopravní infrastruktury. Na zásadních stavbách typu modernizace D1 jsme tak dostali bonus za to, že i přes zvýšené náklady a komplikace například s logistikou výstavba probíhá v čase, ve kterém má.

Jaký je podle vás výhled do budoucna?

Ve stavebnictví se obvykle krize odráží později než v jiných oborech. Pokud má přijít ve větší míře, tak k tomu dojde za 1,5 roku až za dva roky. U inženýrského stavitelství záleží, nakolik bude stát ochotný proinvestovat se z krize.

Současná vláda slibuje masivní investice a letos prostředky na výstavbu jsou. Ale otázka je, jak k tomu přistoupí nová vládní garnitura, která vzejde z podzimních voleb. Po dvou obřích deficitech státního rozpočtu v roce 2020 a 2021 a s prázdnou kasou může přijít pokles ve veřejných investicích.

V pozemním stavitelství je dlouhodobý nedostatek bytové výstavby a hlad po bytech tak bude pokračovat. U komerčních nemovitostí se projeví současný trend home office. Firmy se vrátí do kanceláří, ale velká část z nich jen částečně. Nové kanceláře se tedy budou i nadále stavět, ale nečeká nás takový boom jako v posledních letech.

Vidíte v investicích vlády nějaké konkrétní příležitosti pro svůj byznys?

Už loni byl vítanou injekcí rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 120 miliard korun. Na letošní rok jsou plány obdobně velkorysé. Příležitostí tam tak vidíme spoustu, ať už jde o dostavbu dálnice D3, novou silnici I/35, nebo železniční koridory.

Jak se vám daří v tendrech? Pořád se držíte toho, že nejdete pod cenu?

To stále platí. A dokud tu budu sedět já, platit to bude. Máme výhodu, že náš švédský vlastník netlačí na tržby, ale na ziskovost. Díky tomu nemusíme za každou cenu stavby vyhrávat. Cenová úroveň u velkých staveb se navíc postupně vyrovnala.

Za poslední dva roky se nám tak podařilo vyhrát řadu tendrů. Ať už je to modernizace železniční trati Brno–Střelice, obchvat Karviné, nebo modernizace D1 na Vysočině. Pro nás je ale zásadní, že na těchto projektech dokážeme vytvořit zisk, což je náš hlavní cíl.

Máte v poslední době nějaké zajímavé nové projekty?

Zmínil bych tři. První je kancelářský komplex Port 7 v holešovickém přístavu, který jsme zahájili v březnu. Další významnou stavbu za 2,6 miliardy korun představuje modernizace trati mezi Pardubicemi a obcí Stéblová. Tam jsme dali nejvýhodnější nabídku a podnikáme kroky k podpisu smlouvy.

A třetí zásadní projekt je dostavba úseku dálnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala na Slovensku. Z toho slovenský stát před dvěma roky vypoklonkoval předchozího zhotovitele – konsorcium italské společnosti Salini Impregilo a slovenské firmy Dúha. Jde přitom o stavbu za více než 250 milionů eur.

17. 03. 21. Praha, Michal Jurka, Prezident obchodní jednotky, Skanska, Česká republika a Slovensko

Před časem jste s českou firmou Erc-Tech vyvinuli recyklovaný beton. V jaké fázi teď projekt je?

V současnosti testujeme využití tohoto materiálu, který místo přírodního kameniva používá stoprocentní recyklát. Vidíme v tom velkou budoucnost. Až polovinu odpadu v Česku tvoří stavební suť. A pokud ji dokážeme použít znovu, tak neuvěřitelně šetříme zdroje. Jde o první technologii svého druhu na českém trhu a unikát i ve světovém měřítku. O recyklaci se ale snažíme i dalším způsobem.

Můžete uvést nějaké příklady?

Třeba u D1 jsme valnou většinu betonu vybouraného ze staré dálnice použili do podkladních vrstev nové vozovky. Loni jsme také společně se společností Eurovia investovali v Herinku u Prahy do nejmodernější obalovny asfaltových směsí v Česku. Unikátní je v tom, že na výrobu nové směsi jde až 98 procent recyklátu.

Do budoucna chceme ve spolupráci s výrobcem stavebních materiálů Saint-Gobain využívat materiál z recyklovaných sádrokartonových desek. U pozemního stavitelství zároveň pracujeme se šedou vodou. Odpadní vodu z domácností tak přečištěnou využíváme na splachování nebo zavlažování zeleně.

Jaké další trendy se objevují ve stavebnictví?

V souvislosti s materiály je zajímavá metoda opravy silnic zvaná whitetopping. Spočítá v překrytí asfaltu tenkou vrstvou betonu, díky čemuž je vozovka mnohem odolnější.

Co se technologií týče, tak zaklínadlem česko-slovenského trhu je digitální model stavby BIM. Poměrně intenzivně jej používáme zejména v pozemním stavitelství. Uplatnění nachází ale i u dopravních staveb, třeba při 3D navádění strojů. Stroje navádíme přes laser na základě virtuálního modelu. Je to přesnější, rychlejší a bezpečnější, jelikož nemusí být v okolí strojů tolik lidí.

Jak podle vás bude vypadat stavebnictví budoucnosti?

Jestli je nějaký obor striktně konzervativní, tak je to vedle zemědělství právě stavebnictví. Zavedení jakéhokoliv nového trendu tak trvá déle než v jiných oblastech. Už dnes ale v řadě našich sesterských společností probíhá testování robotů, kteří mohou třeba vázat výztuž pro betonové konstrukce.

Do budoucna se také začne využívat 5D model BIM, který kromě 3D vizualizace sleduje zároveň čas a peníze. A jakmile v modelu uděláte nějaké změny, automaticky přepočítá, jak to ovlivní termín dokončení a rozpočet.

Stavební firmy si často stěžují na stávající legislativu. Jak může situaci zlepšit připravovaný nový stavební zákon?

Jde o zásadní krok do budoucna, který může výrazně zlehčit povolování staveb. Problém ale podle mě není jen v zákonech. Stávající legislativu neumíme aplikovat tak, abychom proces zjednodušili. V posledních deseti letech jakékoliv rozhodnutí úředníka mohlo být snadno kriminalizováno a v takovém prostředí se těžko rozhoduje.

Pokud ale úředníci hledají řešení, tak se stavba dá povolit mnohem rychleji, než když hledají problém. Proto bych byl rád, kdybychom se – ať už bude legislativa jakákoliv – snažili hledat cesty, jak se posunout dopředu, než pořád říkat, že něco nejde.

Před časem jste říkal, že chcete posilovat pozici Skansky ve střední Evropě. Jak se vám to daří?

První kroky k tomu máme za sebou. Poslední roky jsme měli určité výkyvy, zejména v Polsku, kde jsme za čtyři roky prošli poměrně zásadní restrukturalizací. Pro mě je důležité, že všechny stavby, které jsme v posledním roce realizovali, držíme v zisku a nemáme žádnou ztrátovou.

Nechceme být největší, ale nejziskovější. Nejpozději do tří let bych chtěl splnit cíl, že budeme produkovat víc než 3,5 procenta provozního zisku. Máme k tomu dobře našlápnuto, ale musíme ještě zabrat.

The post Krize nás čeká, až vládě dojdou peníze na investice, říká šéf Skansky Jurka appeared first on Forbes.

Přečtěte si celý článek