Evropa je v potravinách soběstačná, Česko v rámci kalorií také. Problém má však Rusko

1 měsíc před 16

Evropa je v potravinách soběstačná, Česko v rámci kalorií také. Problém má však Rusko

Polští výzkumníci Přírodovědecké univerzity v Poznani ve své nedávné studii porovnávali potravinovou soběstačnost jednotlivých zemí světa na základě kalorické spotřeby obyvatelstva v kombinaci s HDP. Právě kalorická metoda dokáže "odstínit" fakt, že každá země se specializuje na produkci jiných potravin. Kalorie tak spravedlivě počítají potravinářskou výrobu jako celek.

Z výpočtů vyplynulo, že Česko patří mezi dvanáct zemí Evropy, které vlastní produkcí potravin dokážou uspokojit své každodenní kalorické nároky. Podobného výsledku dosáhli také Němci, Poláci nebo Francouzi. V Evropě přitom tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie.

V Číně sice konzumují nadprůměrné hodnoty kalorií, vlastní produkce této asijské země je ale nedostatečná. "Stejnému problému čelí podle studie i Rusko," vysvětluje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

To má však zatím díky ropným příjmům vyšší průměrné HDP na hlavu než mnohem lidnatější Čína, a tak je prozatím stále schopné využívat možností dovozu jídla ze zahraničí.

Vedle evropských zemí si dobře vedou také Kanada, Austrálie nebo Spojené státy. Celosvětový průměr snižuje Afrika, kde se z příznivých výsledků mohou těšit pouze čtyři státy. Všechny ostatní země čelí podprůměrnému HDP, nedostatečné produkci a nadprůměrné spotřebě potravin, což podle výzkumníků není dlouhodobě udržitelný výsledek.

Nedostatkové ovoce

Potravinovou soběstačností se zabývali i výzkumníci z České zemědělské univerzity, kteří se ve své studii zaměřili na evropské země. Sledovali přitom produkci konkrétních potravin, jako jsou brambory, mléko, maso, obiloviny, vejce, ovoce a zelenina. 

Nejhůře dopadla Velká Británie, kde soběstačnost dosahuje 62 procent. Nejlepší výsledek naopak získalo Nizozemsko, kde je celková hodnota o sto procentních bodů vyšší. Průměr 28 zemí EU (ještě se započítanou Británií) pak představuje 101 procent.

Při prostém srovnání vývozu a dovozu si Česko s produkcí potravin vystačí z 80 procent. "Zatímco mléka a obilovin vytváříme více, než jsme schopni spotřebovat, chybí nám zejména zelenina a ovoce, u kterých soběstačnost vychází na 25 a 30 procent. Přebytkem neoplýváme ani v případě masa - jsme schopni vyprodukovat 60 procent toho, co skutečně sníme," doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Nejen v Česku, ale i jinde v Evropě je ovoce nedostatkovým zbožím. Směrem na sever se jeho produkce zhoršuje - až na Polsko, kde tato kategorie dosahuje 136 procent. Ovoce se úspěšně pěstuje ve středomořských státech, jako jsou Řecko nebo Španělsko se 165 procentní soběstačností. Vývozem do zbytku Evropy tak pokrývají i poptávku například Švédska a Finska, kde se ovocná soběstačnost zastavuje na čtyřech procentech.

Excelovat bude Pobaltí, pozitivní to však není

Čeští autoři studie také předpověděli soběstačnosti pro rok 2080, situace se však v Evropě o mnoho neposune. Výjimkou bude Litva, která by si měla projít vůbec největší změnou ze všech evropských zemí - současná 109procentní soběstačnost se za tu dobu vyšplhá až na 191 procent. Velmi dobrý výsledek úzce souvisí s tím, že podle předpokladů Eurostatu do roku 2080 čeká tento pobaltský stát nejzásadnější úbytek obyvatelstva v Evropě, a to až o 43 procent.

Za 60 let by si naopak mělo nejvíce pohoršit Irsko, kterému soběstačnost poklesne o 25 procentních bodů. Situace Česka by se měla mírným způsobem zlepšit z 80 procent na 86 procent.

Tyto výpočty je však třeba brát s rezervou, neboť výzkumníci zohledňovali především růst a pokles populace jednotlivých států. Naopak nebrali v potaz zefektivňování zemědělské produkce nebo budoucí vývoj zemědělské plochy. 

Přečtěte si celý článek