Dialog s Faustem. Nový dokument vypráví o principálovi La Putyky i jeho předcích

6 měsíce před 18

Dialog s Faustem. Nový dokument vypráví o principálovi La Putyky i jeho předcích

Chtělo by se říct, že principál novocirkusového divadla La Putyka tenkrát vyměnil loutku za trampolínu, ale tak to nebylo.

Časosběrný dokument režiséra Erika Knoppa nazvaný Na krev, který má tuto středu on-line premiéru, sleduje Rosťu Nováka v rozmezí tří let před jeho čtyřicítkou, v době velkých úspěchů už zavedené La Putyky. Ještě zajímavější než pot a slzy na zkouškách, sestřih několika představení, výkony akrobatů a jejich euforie či únava v zákulisí je přitom samotný příběh Nováka, jeho rodiny a dědičné dispozice pro divadlo.

Z maringotky do autobusu

Sedmdesátiminutový film působí románově košatě, dává hodně prostoru dalším mužům Novákovy rodiny. Třeba otci, herci Rostislavu Novákovi staršímu, který teprve v synově dramaturgii zažívá profesní pocit vyrovnanosti a naplnění.

Díky videonahrávkám z rodinného archivu se daří vystavět také portrét dědy z matčiny strany, posledního kočujícího lidového loutkáře, který měl stejné jméno jako slavný předek, loutkář Matěj Kopecký.

"Když skončili s maringotkami taženými koňmi, pořídili si autobus. Z něj ale vyšli krásně ustrojení lidé, protože děda nechtěl, aby si lidé mysleli, že jsou hlupáci," říká Rosťa Novák mladší a jeho slova ilustruje starý černobílý záznam z poválečné doby.

Matěj Kopecký byl v 50. letech minulého století přinucen skončit s uměleckou živností. Na tehdejší poměry měl štěstí, přijali ho jako technika a řidiče v hradeckém divadle Drak, kde se vypracoval v předního loutkoherce. Dokonce se stal poradcem vedení, i když neměl žádnou funkci.

Vrať se do školy, Fauste

Jednou z významných her, které v Draku uvedl, byl Johannes doktor Faust, tedy látka, již proslavil čítankový Matěj Kopecký, předek z přelomu 18. a 19. století. Režisér dokumentu Erik Knapp si nenechal ujít příležitost ukázat archivní záznam z představení, na kterém je "novodobému" Matěji Kopeckému vidět do obličeje, jak vysokým hláskem své loutky deklamuje: "Fauste, Fauste, navrať se do školy theológie, šťasten budeš na světě…" Tím ale zajímavost filmové ukázky nekončí.

Stejný úryvek si v roce 2008 vybral i Rosťa Novák při svém sólovém představení nazvaném Osm, polib p*del kosům. Jako potomek slavného Matěje Kopeckého v osmé generaci se tak téměř rituálně vyvazoval z pout loutkového dědictví.

V dokumentu se záznamy na chvíli prolnou, Novák "dabuje" svého dědu a oba zároveň citují slova, která jejich předek pronášel při dětských představeních před 150 lety.

Z toho propojení generací jde závrať, ale to nejsilnější má teprve přijít. Principál La Putyky čte starý dopis. Matěj Kopecký se v něm vyznává z náklonnosti ke vnukovi, ve kterém cítí spřízněnost. "I přes velký věkový rozdíl si tě velmi vážím. Jsi to právě ty, kdo mi dává pocit, že něco z mého snažení, usilování i snění má trvalou platnost," čte Novák a potom si otírá uslzené oči. Jako student DAMU ve svých devatenácti letech, kdy mu děda dopis poslal, to nemohl docenit. Jako čtyřicetiletý muž, principál divadla, už ano.

Vzpouzel se, nechtěl

"Rosťa se vzpouzel, nechtěl být dalším v řadě," říká o starším bratrovi Vítek Novák. Je jasné, že i když si Rosťa Novák nakonec místo marionet vybral trampolínu, ve skutečnosti o změnu nejde. V divadelnické rodinné tradici pokračuje a stejně jako předkové do toho zatáhl celou rodinu: v jeho inscenacích vystupují rodiče i synové, jeho žena je kostýmní návrhářka. Bratr Vítek dělá produkčního La Putyky.

"Doufám, že dokážu divadlo obohatit svou rodinou a že i naopak pro rodinu je to dobré," říká Rosťa Novák na začátku filmu. Jak se ale ukáže, je to nestálá teze, se kterou polemizují lidé okolo něj a občas i on sám.

"Bude to dobré, ale budu muset nějaké pilule brát," říká se smutným úsměvem Vítek Novák ve chvíli, kdy vychází z kliniky, nejspíš od psychiatra. Mladší bratr principála se zhroutil z přepracování a není jediný, kdo zběsilému tempu Rosti Nováka nestačí. "Když nejsem unavenej fyzicky, tak mi hlava strašně pracuje, nedovolí mi vydechnout a spát," prozrazuje Rosťa Novák a dodává: "Mám ADHD a díky němu dokážu tvořit."

Manželka a kolegyně

Kdo se ke slovu nedostane skoro vůbec, je principálova žena, kostymérka Kristina Nováková Záveská. Jako by s natáčením nesouhlasila, neměla náladu říkat něco do kamery. Jen pár nespokojených vět, když se z muže snaží dostat přesné zadání kostýmů do nové inscenace. "Pracovat s rodinou není dobré. Vytrácejí se rodinné vztahy, všichni jsou víc jako kolegové," říká místo ní novomanželka Vítka Nováka. Ve chvíli krize jí druzí dávají za pravdu.

"Je divný, že se z něčeho hezkého může stát něco tak strašně hnusného. Něco, co ti může hrozně moc dát, ti toho může strašně moc sebrat. A je paradox, že se bavíme jenom o divadle," říká Rosťa Novák, a přitom bezmocně pláče.

Nedostatek času pro rodinu, málo peněz, starosti s provozem divadla, shánění grantů. Chvílemi je nálada dokumentu frustrující, v dalším okamžiku je to ale zase jinak. Mít úspěšné, nezávislé divadlo je svoboda, tvoření, potkávání se s lidmi. Krize ale vykukuje za rohem a Rosťa Novák si slibuje, že se zklidní, ubere plyn, aby měl víc času na rodinu.

Časosběrný dokument má on-line premiéru tuto středu od 20 hodin na YouTube, po otevření kin 11. června zamíří do kinodistribuce.

Přečtěte si celý článek